Pražení kávy je vcelku jednoduchý proces, ale bez jeho precizního zvládnutí a dokonalého provedení záleží kvalita výsledné kávy. I ty nejlepší kávové boby se mohou stát nepoužitelné pokud jejich pražení není dokonalé. Procesu pražení většinou předchází kombinace a míchání jednotlivých sort kávových zrn, jež na konci vytvoří značkovou kávovou směs, která pak určuje její chuť, chování a v neposlední řadě i cenu. Technologie pražení prošla poměrně dlouhým vývojem a každá větší pražírna se do tohoto postupu snaží vložit jistou dávku vlastní invence a umu. Některé značky praží každou složku kávové směsy zvlášť jiné ji praží dohromady. Některé používají k ohřevu vzduchu plyn jiné elektřinu a nedo přírodní oheň. Část výrobců praží malé dávky kávy a jinů ji praží po stovkách kil. Kávové směsi se připravují podle spotřebitelských zvyklostí v jednotlivých uživatelských oblastech. V těchto směsích dochází k vybalancování chuťových a aromatických složek tak, aby výsledkem byl trvalý nezaměnitelný vjem z každého šálku kávy. Při správném pražení se vytváří až 700 prchavých látek, které jsou nosiči chutí a vůní kávy, jsou rozpustné ve vodě a tím nám poskytují onen charakteristický požitek, který oceňujeme při vychutnávání kávy. Při samotném pražení se uplatňuje koloběh horkého vzduchu, kterému jsou stále promíchávaná zrna vystavena. Tím dochází ke stejnoměrnému opražení všech zrn. Velikost a tvar zrna jsou důležitými elementy, jež je nutno vzít v úvahu při pražení kávy. Velká zrna vyžadují menší opatrnost při pražení než malá zrna (peaberry). Jsou totiž jemnější a mohla by se snadno spálit. Přepražená káva má tmavší barvu, zatímco méně pražená je světlejší. Zlomovou teplotou při pražení kávy je 201–206°C. Při této teplotě probíhá pyrolýza, což je chemický proces, při kterém dochází k degradaci tuků a karbohydrátů v kávovém zrnu a vytváří se delikátní oleje a uvolňují se plynné látky. Po vyjmutí z pražicí pece se kávová zrna rychle ochlazují, aby nedošlo k výraznější ztrátě eterických olejů. Jemné svěží aroma je u čerstvě pražené kávy překryto fenolovými látkami,které se tvoří při pražení a teprve po třech až pěti dnech se jemné kávové aroma vyrovnává. Důležitým faktorem ovlivňujícím pražení je přítomnost vody a rozpustných látek v kávovém zrnu. Délkou a intensitou pražení se obsah těchto látek zmenšuje a na konci pražení ztrácí káva cca 15–20% hmotnosti (propražek). Za to však nabývá na objemu až o 40% . Postup pražení je u všech významných firem stanoven podle přísných zásad, které zpravidla vycházejí z dlouholetých zkušeností. Káva se praží na různé stupně podle spotřebitelských zvyklostí odběratelů. Skandinávci preferují světlejší praženou kávu, zatímco v zemích Jižní a Střední Ameriky, v Itálii a Francii je preferovaná káva silně pražená. Tato úprava je i vhodná pro přípravu nápojů typu „espresso“. Po upražení se odstraňují tzv. „lišky“ (vadná černá či nedopražená světlá zrna), jež mohou negativně ovlivňovat výslednou chuť připravovaného nápoje. Káva je poté balena do spotřebitelských a transportních obalů, přičemž je pro zachování a prodloužení trvanlivosti kávy užíváno balení v ochranné atmosféře, vakuu nebo za pomoc ispeciálních plynů určených k ochraně chuti a vůně. Stejně důležité je i kvalitní mletí kávy. I naše babičky to dobře věděly, když mlely kávová zrna doma, těsně před přípravou kávy. Měly k dispozici ruční mlýnky, které se v některých domácnostech dochovaly dodnes, ovšem už spíše jen jako rarita nebo památka na předky. Vystřídaly je mlýnky elektrické. Nutno ovšem upozornit,že nerovnoměrně umletá káva může pokazit chuť i těch nejkvalitnějších kávových zrn. U elektrických průmyslových mlýnků je třeba mít na paměti, že káva semletá na velmi jemný prášek obvykle zhořkne. Naopak nahrubo semletá káva se hodí jen pro kávu překapávanou. Pokud bychom ji spařovali, pak pouze v konvici. Při přípravě české „turecké kávy“ by na povrchu nápoje zůstaly plavat nepříjemné hrubé částečky kávy. Mletí kávy otevírá buňky zrnek a tím se uvolňují éterické oleje, které způsobují, že káva voní. Je logické, že čím déle se mletá uchovává, tím více se vůně a chuť postupně vytrácejí. Pokud tedy nemáme možnost si kávu sami umlít, je dobré kupovat mletou kávu pouze vakuovanou. Správné semletí kávy hraje podstatnou roli při různých způsobech její přípravy a je určitě dobré vědět, pro co se hodí různě mletá káva.