Blog, Strana 19

Názory se různí v pořadí káv, ale v principu se o první tři místa dělí kávy: Kopi Luwak z Filipín, Blue Mountain z Jamajky a Hawaiská káva Kona. Jejich ceny šplhají u těch nejkvalitnějších výběrů až na částky 20 000 – 25 000,– Kč/kg. Tyto kávy svojí chutí a lahodností určitě stojí na špici kávových žebříčků právem, ale ani cena nezaručí, že vám tyto kávy budou chutnat. Zde je totiž rozhodující vaše vlastní chuť.

Zrod kávy BLUE MOUNTAIN lze přisuzovat rozhodnutí, učiněném Francouzským králem v 18 st.. Roku 1723 král Ludvík XV poslal 3 sazenice kávy do francouzské kolonie Martinic, který byl bohatý a úrodný ostrov vzdálený 1900 km JZ od Jamajky. O pět let později v roce 1728, sir Nicholas Lawes guvernér Jamajky, obdržel jako dárek od guvernéra Martinicu jednu sazenici kávy.

Tato jedna sazenice Arabiky přivedla na svět výjimečnou kávu. Sazenice byla základem pro budoucí plantáže. Po devíti letech byla exportována první káva z Jamajky a dala tak vzniknout Jamajskému průmyslu s kávou. Aby se káva mohla nazývat Blue Mountain Jamaica (JBM) musí vyrůstat ve výškách do 1800 m v Portlandských osadách, St. Andrew, St. Mary a St. Thomas zahrnující oblast o rozloze 6000 ha. Kávové plantáže v horách Blue Mountain jsou charakteristické malými holdingy o rozloze do 4 ha, ale jsou zde i farmy o rozloze až 70 ha. Nachází se zde okolo 25000 drobných pěstitelů. Výsledkem je mnohými oceňována nejlepší káva na světě „šampaňské kávy“. Stejně jako francouzský Appellation D’Origine Contrôlée Champagne, organizace striktně kontrolující kde rostou hrozny pro šampaňské tak i oblast kde se pěstuje JBM je striktně kontrolována. Ve skutečnosti je oblast, kde se káva pěstuje, relativně malá a exportní roční produkce činící mezi 1000–1350 t je ve srovnání se světovými standardy nepatrná, rovna např. 0,1% Kolumbijské roční produkce aneb 3 hodiny Kolumbijské produkce kávy. Nedostatek a exkluzivitu kávy podtrhuje fakt, že káva BLUE MOUNTAIN je ve skutečnosti jedinou kávou na světě balenou do dřevěných sudů oproti běžně používaným jutovým pytlům.

Další z této špičky je káva KONA KAI. Je pěstována na havajských plantážích, na vulkanické půdě svahů sopky Mauna Loa. V tomto pásmu je vyvážený poměr srážek i slunečního záření a pravidelná odpolední oblačnost zastiňuje kávovníky před prudkým sluncem. Káva má špičkovou kvalitu a je proslulá svým jedinečným aroma, má vynikající decentní a bohatou kyselost měkkou chuť s oříškovou příchutí. Hawaii Kona – se pěstuje pouze na jednom místě na světě, na ostrově Havaj, na zlaté Kona Coast, pouze na několika málo farmách Kona kávy. Většina z nich je ve vlastnictví rodiny Kama'aina, tyto plantáže a znalosti o jejich pěstování se dědí z generace na generaci…

Kávovníkům se nejlépe daří na chladných svazích Hualalai a Mauna Loa hory s bohatou vulkanickou půdou a výraznou oblačností. Pěstování v tomto jedinečném prostředí má jasnou výhodu oproti kávám pěstovaným v jiných částech světa. Kávovníky kvetou obvykle po suché zimě. Pouze káva, která se pěstuje v severní a jižní oblasti Kona ostrova na Havaji, může být skutečně nazývána Hawaii Kona kávou. Předtím, než se zrna třídí, jsou veškerá zrna ručně sbíraná, sušená a loupaná. Speciální stroje pak třídí zrna dle velikosti a tvaru. Hawai Kona je exploze chutí, které se postupně v ústech mění. Od počáteční lehké a svěží kyselosti, přes lahodné ovoce až po čokoládu a oříšky. Chutí je v ní takové množství, že je lze jen obtížně popsat. Někteří tvrdí, že je to nejlepší z káv, které v životě zkusili. Její chuť zůstává v ústech i na rtech neobvykle dlouho.

Poslední a cenou leckdy nejdražší je KOPI LUWAK, která byla na trh uvedena koncem 19. století. Káva s tímto zvláštním názvem se nesklízí běžným způsobem na plantážích. Její nenapodobitelnou chuť znalci oceňují. Slovo luwak označuje v indonéštině kunovité zvířátko – cibetku, která se živí hmyzem a tropickými plody, tedy také plody kávovníku, které prochází jejím zažívacím traktem. V trusu tohoto zvířátka zůstávají peckovice kávovníku a tak po cibetčině trusu v pralese denně pátrají sběrači. Když ho naleznou, z peckovic odstraní obal a nepoškozená kávovníková zrna upraží tradičním způsobem.

Cena kávy se pohybuje kolem jednoho tisíce dolarů za kilogram a tak může být tato káva právem považována za nejdražší na světě. Vědci se pokoušeli objasnit proč má káva Kopi Luwak tak netradiční a velmi aromatickou chuť. Nejprve vznikaly teorie, že cibetka si vybírá ty nejlepší plody kávovníku. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že trávením v žaludku cibetky probíhá v podstatě fermentační proces, který způsobují enzymy a bakterie, především bakterie kyseliny mléčné. Ty promění proteiny na malé molekuly a tím se také z kávy ztrácí některé hořké látky. Od té doby vznikaly pokusy chovat cibetku v zajetí a pokusit se o velkovýrobu, cibetky se v zajetí odmítají plody kávovníku živit. Celkově se produkuje pouze 250 kilogramů roč­ně. Její chuť je popisována jako velmi kořeněná, s velice příjemnou a lehkou příchutí čokolády a karamelu.

Řetězec kaváren Starbucks ve Španělsku přišel s vynikajícím nápadem. Kdo přijde s vlastním šálkem, ten dostane slevu. Tímto způsobem se pokouší podnítit zákazníky k používání vlastních termohrnků, které by nahradily stávající papírové či plastové. Společnost nabízí slevu ve výši 40 eurocentů na každý nápoj ze své nabídky, informuje server Ecologiaverde.com.

Starbuck si od akce slibuje snížení spotřeby jednorázových kelímků. Kavárenský řetězec s pobočkami po celém světě spojil svůj program symbolicky se Dnem Země.

Beatriz Navarro, marketingová ředitelka Starbucks pro Španělsko a Portugalsko, zdůraznila, že celá akce už nějakou dobu běží, jen ji chtěli více zviditelnit spojením se Dnem Země.

Řetězec chce celosvětově snížit dopad na životní prostředí způsobený jejich jednorázovými pohárky. Cílem je, aby v roce 2015 byly všechny jejich nádoby opakovatelně použitelné nebo recyklovatelné. Na Iberském poloostrově Starbucks spustil pilotní projekt, v němž se dvacet vybraných poboček ve Španělsku a sedm v Portugalsku má pokusit o bezodpadový provoz.

Papírové pohárky proto Starbuck nahradil porcelánovými hrnečky, což umožnilo za šest měsíců ušetřit 24 000 kilogramů papíru. Také budou do poboček umístěny koše na tříděný odpad, a to jak pro zákazníky, tak pro zaměstnance. Třídit budou sklo, kartony, papír, plast a bioodpad. Společnost také připravuje projekt na využití kávové sedliny.

Kofein

Lidé pijí kávu už přibližně tisíc let. I když je to dlouhá doba, biologické účinky kávy a její hlavní aktivní složky, kterou je kofein, jsou stále zahaleny tajemstvím. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, obsažený v kávě, čaji, nealkoholických nápojích a čokoládě. Triatlonisté a atleti jej používají k zlepšení výkonu. Jaké jsou tedy účinky kofeinu a jaký je jeho vliv na zdraví člověka.

Kofein versus adenosin

Chemická struktura kofeinu je velmi podobná té adenosinové. Proto se kofein dokáže navázat na jeho místo a zablokovat tak receptory a následně i oddálit nástup spánku. Naopak u cév mozku způsobuje kofein jejich stahování. Co je pak následkem? Zvýšená mozková činnost aktivuje další žlázy – nadledvinky, které začnou produkovat hormon adrenalin. Ten uvádí organismus do pohotovostního stavu: prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla. Tím dokáže zajistit zvýšené krevní zásobování svalů a následně i vzestup krevního tlaku. Díky němu dochází rovněž ke zrychlenému odbourávání zásobních cukrů ve svalu, tedy zásobování svalu palivem – glukózou. Tzn., že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek a výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu, a tedy i aktivity organismu.

Účinky kofeinu v lidském těle

Kofein se dobře vstřebává v žaludku a tenkém střevě, hladina krevního cukru dosahuje nejvyšších hodnot za 45 až 60 minut po požití. V krevním řečišti vykazuje zřetelné účinky. Je znám svými povzbuzujícími účinky na mozkovou činnost, ale má i řadu jiných účinků. Zvyšuje krevní tlak a produkci žaludečních kyselin, zrychluje puls, zlepšuje využití tukových zásob a tukové kyseliny uvolňuje do krevního řečiště. Tyto účinky mohou trvat od několika hodin až do dvanácti hodin, ale již po čtyřech dnech pravidelného užívání se tělo stane rezistentním. Tedy, i když kofein napoprvé zvýší krevní tlak a zrychlí tep, při jeho pravidelné aplikaci žádné změny patrny nebudou.

Zdravotní účinky kofeinu

Při zvažování, zda kofein nebo jiný přípravek užívat, či nikoli, je třeba vzít v úvahu jeho potenciální nepříznivé účinky na lidský organismus. Lze je rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé účinky kofeinu jsou mnohem důkladněji prozkoumány, než účinky dlouhodobé. Vzhledem k tomu, že kofein zvyšuje produkci žaludečních kyselin, může dojít ke zhoršení žaludečních vředů. Dobře popsanými příznaky jsou i únava, neklid a potíže se spaním. Pravidelné večerní popíjení kávy může vyústit v nespavost, ztrátu energie a únavu. Mnohé studie zkoumaly vztah mezi nadměrným užíváním kofeinu a nemocemi.

Zkoumání příčiny a následku bylo obtížné a mnohé otázky zůstaly nezodpovězené. Některé obtíže při zkoumání účinků dlouhodobého užívání kofeinu vyplývaly z existence jiných rizikových faktorů (např. kouření, konzumace alkoholu, fyzická aktivita), z rozdílných genetických předpokladů, z různosti zdrojů, v nichž byl kofein obsažen (káva, čaj, jiné povzbuzující nápoje) a přítomnosti jiných složek v nealkoholických nápojích. Jedna ze studií se například zabývala tím, zda příjem kofeinu zvyšuje riziko onemocnění srdce. Bylo zkoumáno 45.000 lidí a bylo zjištěno, že nepatrně zvýšené riziko výskytu úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce je u osob, jejichž průměrná denní spotřeba přesahuje pět šálků kávy. V současné době neexistují důkazy o tom, že kofein způsobuje rakovinu, žaludeční vředy, vysoký krevní tlak nebo vážnou srdeční arytmii.

Abstinenční příznaky

Přestávka v pravidelném příjmu kofeinu může způsobit u citlivějších jedinců abstinenční příznaky. Nejběžnější jsou bolesti hlavy a únava. Bolesti hlavy se mohou objevit už po osmnácti hodinách po požití poslední dávky a mohou se při tréninku cvičením. Nejsou známy faktory, které ovlivňují citlivost na abstinenční příznaky.

Kofein a sportovní výkon

Navzdory výzkumům je role kofeinu jakožto přípravku zvyšujícího výkonnost stále kontroverzní. Mnohé údaje jsou sporné, což je částečně způsobeno provedením studie a výběrem použité metody. Nicméně dva závěry vysloveny byly:

1. Kofein zřejmě neprospívá krátkodobým a vysoce intenzivním aktivitám (např. sprint, intenzivní krátkodobý trénink)
2. Kofein zvyšuje výkonnost u vytrvalostních sportů.

Glykogen je pro svaly nejdůležitějším zdrojem energie a když se spotřebuje, dochází k vyčerpání. Dalším zdrojem energie, který je ještě hojnější, je tuk. Pokud je glykogen stále k dispozici, namáhaný sval tuk může využít. Kofein přispívá k mobilizaci tukových zásob a způsobuje, že pracující sval tuk využije jako zdroj energie. To odsouvá vyčerpání zásob glykogenu a prodlužuje dobu, kterou je možno věnovat tréninku nebo požadovanému výkonu. Bohužel zatím nebyl dostatečně popsán mechanismus, jakým způsobem toho kofein dosahuje. K šetření zásob glykogenu došlo dle všech studií, které měřily jeho hladinu pouze ve svalech, což je v mnoha případech pro sportovní výkon důležitější, protože glykogen ze svalů se uvolňuje rychleji než z jater.

Kofein a psychika

Kofein mění subjektivní vnímání toho, jak „tvrdý“ je trénink. Při testování sportovci své úsilí posuzovali na hodnotící škále, která by mohla být vyjádřena subjektivním pocitem vyčerpání. Některé studie vykazovaly nízký pocit vyčerpání – malá únava (únava se dostavuje později) – když sportovci kofein užívali. Jiné studie podobné výsledky nezjistily. Velkou roli zřejmě hraje psychika sportovce.

Působení kofeinu při vytrvalostních sportech Existují výzkumy zaměřené na působení kofeinu při vytrvalostních sportech trvajících přibližně 2 hodiny, ale nikdo nezkoumal jeho působení při extrémní zátěži organismu. Vhodné je použití kofeinu před závodem, protože čím delší závod je, tím důležitější je tuk jako zdroj energie. Například při triatlonových závodech závodníci často sahají po nápojích obsahujících kofein. Protože dlouhé závody zvyšují riziko dehydratace, únavy a žaludečních křečí, je důležité zvážit vedlejší účinky působení kofeinu.

Výsledky a vedlejší účinky

Navzdory prokázané užitečnosti kofeinu při vytrvalostních sportech jsou jeho individuální účinky různé. Rozdíly v metabolismu, výživě a doba užívání kofeinu jsou faktory, které rozhodují o tom, jak bude jedinec reagovat. Vedlejší účinky kofeinu mohou tedy způsobit pokles výkonnosti. I když se neprokázalo, že kofein ovlivňuje vodní rovnováhu v organismu nebo tělesnou teplotu, může způsobit dehydrataci, protože je slabé diuretikum. Někteří sportovci si také mohou stěžovat na žaludeční křeče a průjem způsobené stahy tenkého střeva, což rovněž ovlivňuje kofein. Kombinace dehydratace a křečí výkon samozřejmě negativně ovlivňuje.

Kofein navozuje pocit štěstí a spokojenosti

Kofein rovněž zvyšuje koncentraci dopaminu, důležité látky, která je nepostradatelná při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde dopamin působí v jeho určitých oblastech a vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí. Po požití šálku kávy tak dochází k zablokování adenosinových receptorů v mozku a oddálení spánku. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a procesy vyrábějící energii a tím i zásobování svalů a mozku. Vlivem dopaminu se tak zvyšuje pocit spokojenosti a štěstí.

Kofein jako stimulátor

Kofein způsobuje rychlejší a jasnější myšlení a rovněž i lepší koordinaci pohybů těla. Vlivem jeho účinku dochází v organismu také k uvolňování kortisolu a adrenalinu do krve. Tělo pak reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, a tedy i celkovým zrychlením metabolismu. Přemíra kofeinu však naopak může způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.

Je nutné podotknout, že při vědeckých studiích, v rámci kterých byly sledovány účinky kofeinu v kávě, bylo někdy velmi obtížné rozlišit, zda zjištěné efekty lze připsat obsahu kofeinu nebo i přítomnosti dalších látek v daném nápoji. Což může výsledky samozřejmě ovlivnit.

Existuje několik druhů antioxidantů, z nichž nejvýznamnější jsou vitaminy A (karotenoidy), C a E (tokoferoly) a dále flavonoidy i polyfenoly. Tyto látky se převážně nacházejí v kávě, ovoci, zelenině, čokoládě, červeném víně a v cereáliích.

Káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce), obzvláště jedné skupiny, která se nazývá polyfenoly. Nejbohatším polyfenolem v kávě je kyselina chlorogenová (kombinace kyseliny kávové a chinové), která reprezentuje důležitou část antioxidantů kávy podílejících se na neutralizaci volných radikálů. Ty se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami.

Účinky volných radikálů na naše buňky lze přirovnat k procesu hnědnutí ovoce, kdy začíná proces poškozování jednotlivých buněk. Antioxidanty nás zbavují volných radikálů tím, že se na ně váží a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci, tzn. poškození DNA. To způsobuje degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí a oslabení nervového a imunitního systému.

Vědci zatím odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě a tím i chránit kardiovaskulární systém, případně potlačit vznik rakoviny. Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka.

Ať už se vám pod pojmem káva s mlékem vybaví italské caffè latte, rakouská mélange, francouzské café au lait nebo cappuccino, dvě věci mají vždy společné. Jejich příprava a poměr složek se sice mohou lišit, ale základ vždy tvoří kvalitní pražená káva – espresso a čerstvé či našlehané mléko.

Mléko – inovace mlsných vídeňských jazýčků

Přestože nejstarší kavárna v Evropě byla otevřena v roce 1645 v Itálii, první kávu s mlékem má na svědomí vídeňská smetánka. Vídeň sice nebyla prvním evropským městem, které se mohlo pyšnit kavárnou, zato se zde vyvinula osobitá kultura pití kávy, jakou nenajdeme v žádném jiném městě. Podle pověsti prý Georg Franz Kolschitzky za své zásluhy při obléhání Vídně Turky obdržel kromě jiného i pytle plné zvláštních tmavých zrn. Již zanedlouho po skončení války se pustil do vaření a přípravy kávy a otevřel si kavárnu v Domě pod modrou lahví. V roce 1683 tak vzniká první káva s mlékem – vídeňská mélange.

Kolem roku 1700 již ve Vídni fungovalo několik kavárenských podniků, které se již v mnohém podobaly dnešním kavárnám. Ke kávě se podávala sklenice vody, konvička s mlékem, stál zde biliárový stůl, hosté si mohli zahrát karty a ke čtení se nabízel velký výběr domácích i zahraničních no­vin.

Bez dobře připravené kávy to nepůjde

Od dob “Domu pod modrou lahví” se toho v kavárenském světě změnilo mnoho. Kávu s mlékem lze podávat na desítky způsobů a není to jen poměr složek, čím se jednotlivé nápoje liší, ale také způsob přípravy a další specifické ingredience. Žádný váš oblíbený nápoj se ale neobejde bez dokonale připraveného kávového espressa.

Pokud přidáme do kávy mléko, zpomalíme tím vstřebávání kofeinu, a takový nápoj má tedy pomalejší nástup účinku, který však trvá déle (smetana zpomaluje vstřebávání ještě více). Stejně ale působí i jídlo konzumované společně s kávou. Nejrychlejší nástup účinku má proto káva konzumovaná nalačno.

Kofein totiž zvyšuje tvorbu kyseliny solné v žaludku, ta pak mléčnou bílkovinu v žaludku lépe sráží. Vzhledem k pomalejšímu nástupu účinku a jisté neutralizaci v žaludku lze kávu s mlékem doporučit pro lidi, kteří mají se žaludkem problémy (např. pálení žáhy, chronický zánět žaludku).

Mléko v kávě nemá žádný vliv na obsah antioxidantů, které chrání buňky lidského těla proti volným radikálům, tím brání předčasnému stárnutí buněk a posilují odolnost nervového a imunitního systému. Je prokázáno, že káva má významně větší celkové antioxidační účinky než kakao a zelený čaj, přičemž až 70 procent antioxidantů, které denně přijmeme, pochází právě z kávy.

Přes 60 procent zaměstnanců vypije denně nejméně dva šálky kávy. A 46 procent lidí tvrdí, že bez kávy nejsou v práci produktivní.  Zaměstnanci prý stráví pitím kávy zhruba 12 dní ročně. A jaké jsou profese největších milovníků kávy, kteří vypijí tři a více šálků denně? Podle průzkumu pěti tisíc zaměstnanců jsou na prvním místě vědci a laboratorní pracovníci.

Profese, které vypijí tři a víc šálků kávy denně

1. Vědci, laboratorní pracovníci

2. Pracovníci marketingu a PR

3. Vzdělávací pracovníci

4. Novináři a spisovatelé

5. Zdravotníci

6. Lékaři

7. Kuchaři

8. Profesoři na vysokých školách

9. Sociální pracovníci

10. Finanční poradci

11. Personalisté

12. Pracovníci HR – lidské zdroje

13. Zdravotní sestry

14. Právnické profese

15. Kvalifikovaní řemeslníci (instalatéři a truhláři)

Množství vypitých šálků kávy stoupá s počtem schůzek. Právníci preferují černou, finančníci milují sladkou s mlékem. Zajímavé je, kdo dává přednost jaké kávě. Tak například právníci a lidé z pohostinství preferují černou, zatímco učitelé, spisovatelé a novináři si ji nějak dochucují. S mlékem a cukrem ji pijí nejčastěji pracovníci z oblasti lidských zdrojů a finančníci.

K americkému průzkumu ještě britští odborníci vypočítali, že každý zaměstnanec věnuje kávě v pracovní době něco málo přes 20 minut. A tím pádem stráví pitím kafe zhruba 12 dní ročně. To například v Česku, když budeme počítat průměrnou mzdu, zaměstnavatele vyjde na zhruba 15 tisíc korun ročně. Pokud tedy půjde o přestávku navíc k té polední. Ale na druhou stranu pití kávy pomáhá zlepšovat vztahy na pracovišti. V průzkumu totiž zvláště mladí lidé ve věku 18 až 24 let uvedli, že díky kávě a přestávkám na ni se rychleji seznámili se svými kolegy, a tedy i zapojili do práce