Káva je jednou z mála legálních drog

Káva patří mezi základní druhy komodit, s nimiž přichází dennodenně člověk do styku. Mnozí z nás si již ani nedovedou představit ráno bez horkého šálku, který svou nezaměnitelnou aromatickou vůní zaútočí na naše smysly a probudí rozespalé tělo opět k životu.

Kofein obsažený v kávě patří spolu s tabákem a alkoholem k jedněm z mála drog, které jsou ve světě běžně povoleny. Legální je i obchodování s touto komoditou na burzách. Historie kávy je opředena celou řadou legend. Jedna z nich hovoří o pastevci, který zjistil, že jeho stádo koz je nezvykle plné energie. Zjistil, že příčinou je spásání neznámých keříků s pronikavou vůní, jež obsahují pozoruhodné bobule. Neodolal a ochutnal. Účinky byl ohromen a svěřil se s nimi opatovi z nedalekého kláštera. Opat označil plodinu za dílo ďábla a vhodil bobule do ohně, díky čemuž došlo k prvnímu částečnému upražení kávy. Uvolněná aromatická vůně opata překvapila. Rozhodl se proto pro další experimenty, přičemž jedním z nich bylo i rozdrcení bobulí a smíchání s vodou. Vznikl tak první šálek kávy, který byl následně s železnou pravidelností podáván mnichům, aby vydrželi při modlitbách.

Kávu lze rozčlenit do dvou základních druhů :

Robusta a Arabika

Robusta

která je obsažena v instantní kávě, má zemitou a silnou chuť, přičemž obsahuje dvakrát více kofeinu než Arabika. Kávovník plodí již po dvou letech pěstování a je velmi citlivý na prudké změny teplot. Jeho široké rozšíření ve světě je způsobeno vyšší výnosností, schopností vyrovnat se s horším terénem a vyšší odolností vůči škůdcům a nemocem. Sklízení Robusty se provádí dnes již pouze strojově.

Arabika

je káva vyšší kvality s menším obsahem kofeinu a lepší chutí. Pěstuje se ve větších nadmořských výškách a potřebuje stálé počasí. Keře poskytují úrodu kávovníkových bobulí přibližně po 3–6 letech od vysazení. Arabika je citlivá na pokles teplot a náchylná na nemoci a škůdce. Arabika se většinou sklízí ručně a její zpracování tak je finančně a časově náročné. V současnosti existuje ve světě přibližně 25 druhů kávovníků.

Zpracování kávy probíhá suchou či mokrou metodou. Při suchém zpracování je káva rozprostřena na rohožích a je sušena na přímém slunci. Mokrá metoda je mnohem nákladnější, přičemž se strojově odstraňuje dužina, plody se namáčejí ve vodě a podrobují se fermentaci. Následuje proces sušení na slunci nebo v sušičkách.

Káva se pěstuje ve světě ve více jak 53 zemích. Největším producentem kávy byla v roce 2007 Brazílie se 33,7 miliony žoků (1 žok = 60kg). Druhé místo patřilo Vietnamu se 17,5 miliony a třetí příčku obsadila Kolumbie s 12,4 miliony žoků. Celosvětová produkce dosáhla 118 milionů žoků, což znamená, že tři výše zmíněné země dohromady produkují více jak polovinu světové kávy. Převoz kávy je realizován pomocí zámořských lodí, přičemž v současnosti se na přepravu využívá přibližně 2 200 lodí. Káva se ve světě sklízí v průběhu celého roku.

Produkce kávy

Jedněmi z největších spotřebitelů kávy na osobu jsou severské země. Poslední statistiky hovoří o tom, že průměrná roční spotřeba kávy na osobu se ve Skandinávii pohybuje na úrovni 9,4 kilogramů. Prvenství si ovšem udržuje Lucembursko s neuvěřitelnými 16,6 kilogramy. Celosvětová spotřeba kávy se v roce 2007 pohybovala na úrovni kolem 124 milionů žoků, přičemž v posledních několika letech se neustále zvyšuje. V roce 2008 se počítá s hodnotou 128 milionů. K největším spotřebitelům na světě z hlediska objemů patří Spojené státy, Brazílie a Německo. Zajímavostí je, že čtyři nadnárodní společnosti (Nestle, Kraft, Procter & Gamble a Sara Lee) odkoupí každoročně přibližně 50 procent veškeré světové produkce.

Centrem pro obchodování s kávou je New York (burza NYBOT – nyní ICE) a Londýn (Liffe – NYSE EuroNext). V New Yorku se obchoduje s kávou Arabika a její cena je vyjádřena v centech za libru. Velikost jednoho kontraktu je 37 500 liber. V Londýně se pak obchoduje s Robustou, přičemž cena je vyjádřena v dolarech za tunu. Velikost jednoho kontraktu je 10 tun.

Obchodování s kávou má svá specifika. Ceny komodity mohou procházet obdobími extrémní volatility, což je možné pozorovat na historických grafech. Příčinou je poměrně těžko odhadnutelná výnosnost kávovníků. Proto není výjimkou, když se trhy potýkají s extrémní nadúrodou nebo se naopak trápí s nedostatkem komodity. Kávovníky jsou extrémně náchylné na povětrnostní a teplotní podmínky. Nejlépe se jim daří v teplých oblastech bez větru a větších výkyvů teploty. Postihnou-li kávovníky mrazy, můžete se spolehnout, že cena kávy vystřelí raketovým tempem vzhůru.

Negativní vliv mohou mít i různé druhy chorob a škůdců. Do ceny komodity mohou promluvit i dopravní a skladovací náklady. V neposlední řadě nelze nezmínit politické faktory. Poptávka po kávě je poměrně neelastická – nereaguje na změnu ceny. Sečteno a podtrženo, obchodování s kávou je ovlivňováno primárně počasím a stranou nabídky. Opomenout nelze ani vliv dolaru, jehož posilování způsobuje často pokles ceny kávy.




Tento web používá cookies

Abychom Vám mohli v tomto eshopu nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte. Pro více informací o cookies a jejich případném blokování navštivte článek Správa souborů cookie a dat