Pražená káva má omezenou trvanlivost, proto si pražírenské společnosti sami nakupují kávu v surovém stavu a sami si zrna si praží. Směsi káv se míchají také ze zelených zrn a teprve takto namíchané se praží.
V některých zemích je zvykem vylepšovat chuť kávy tím, že se k zrnům ke konci pražení přidávají různé druhy koření, nejčastěji hřebíček, zázvor nebo skořice.
Pro přípravu kvalitního nápoje je ovšem zapotřebí kávu umlít.
Mletím se otevírají buňky kávových zrn a tím se uvolňují éterické oleje, které právě způsobují, že káva tak pronikavě a příjemně voní. Ale čím déle se uchovává káva umletá, tím více se její vůně vytrácí. Proto je nutné kupovat kávu pouze vakuovanou anebo zrnkovou a umlít si pouze potřebné množství těsně před přípravou nápoje.
Historické kávomlýnky vystřídaly dnes mlýnky elektrické. U těch je třeba pamatovat na to, že přespříliš jemně umletá káva (až na prášek) většinou zhořkne.
Jemně mletá káva je vhodná pro přípravu espressa a také pro přípravu v papírových filtrech. Káva umletá nahrubo se zase hodí jen pro určitý způsob přípravy.
Naprosto se nehodí pro kávu zvanou „turek“, tam naopak použijeme jemný prášek, je ale vhodná k přípravě překapávané kávy.
Také ji lze použít do všech typů kávovarů, které protlačují vodu kávou.
Neméně důležité je konečné uskladnění kávy, její kvalitu snižuje vlhké a světlé prostředí. Proto je nutné uchovávat doma kávu ve vodotěsných nádobách na tmavém místě.
Nemletá zrna lze uskladnit v mrazicím boxu, před umletím není třeba je rozmrazit. Uchování v lednici není vhodné, neboť na stěnách nádoby se může srážet vlhkost, která by kávu znehodnotila.