V úterý 8.10. a v pátek 11.10. bude mít naše výdejna v Brně zavřeno. Děkujeme za pochopení.

Káva a hlavní oblasti jejího pěstování

Kávovník a Káva je jako povzbuzující nápoj známá již více než tisíc let. Pravděpodobně dostala své jméno po latinském označení rostlinného rodu Coffea. Tento rostlinný rod patří do čeledi Rubiaceae, jež zahrnuje více než 500 rodů a 600 druhů.

U Robusty, jsou nižší nároky na pěstování - její produkce vyžaduje méně práce, vzhledem k vyšší odolnosti také méně chemických přípravků proti škůdcům. Proto je její produkce levnější. Kávovník Robusta také plodí dříve, a to již po 2-3 letech, oproti kávovníku Arabica, u kterého se na první sklizeň čeká 5-6 let. Navíc i úroda je podstatně vyšší, než u kávovníku Arabica.

Všechny druhy kávovníku jsou nízké dřeviny. Ze dvou nejznámějších odrůd druhu Coffea Arabica – Typica a Bourbon – se vyvinulo mnoho odrůd (např. velmi známá jamajská odrůda Blue Mountain). Kávovník arabský (Arabika) je velký keř s tmavozelenými oválnými listy. Plody jsou vejcovité, zpravidla obsahují dvě zploštělá semena.

Pojem Robusta je v zásadě identický s nejvíce pěstovaným druhem Coffea canephora. Je to odolný keř či strom, semena jsou menší než u arabiky. Káva Arabika představuje v současné době asi 70 procent světové sklizně, ale podíl robusty stoupá (větší výnosy z těchto kávovníků, příznivější cena kávy robusty). Kávovník a jeho kávové boby se dají pěstovat jak na velkých plantážích, tak i na malých mýtinách v lesích. Kávě Arabica se daří při teplotě pěstování okolo 17 až 24 stupňů Celsia, kávě robusta zase při teplotě 24 až 29 stupňů.

Doba sklizně kávy se mění podle zeměpisné polohy – severně od rovníku se sklízí od září do prosince, na jih od dubna do srpna. V zemích rovníku se káva sklízí po celý rok. Kvalita kávy je odvislá i od provedení sklizně, intenzity slunečního svitu a zavlažování. Zpracování kávy Rozlišujeme dva základní způsoby zpracování – starší, tzv. suché zpracování a modernější mokré zpracování.

Při suchém zpracování se sklizené oprané plody suší na slunci v tenkých vrstvách na betonových či kamenných podlahách či rohožích a pravidelně se prohrabávají, aby se uspíšilo proschnutí. Z vysušených plodů se pak semena vyluští ze slupky a stříbřité blanky. Tento způsob zpracování je méně nákladný, ale trvá déle než za mokra. Mokré zpracování dokáže lépe zachovat kvalitu kávových zrn a méně je poškozuje. Na rozdíl od suchého zpracování, kde se peckovice nejprve suší, se za mokra zároveň odstraňuje i oplodí. To se provádí strojově. Semena zbavená dužiny jsou dále splavována do fermentačních betonových nádrží, ve kterých kvasí. Během kvašení se odloučí poslední zbytky dužnaté části lpící na pergamenové slupce, která se pak praním odstraní.

Dobře vypraná káva zvaná „pergamino“ se pak suší. Vysušený produkt se konečně zbaví pergamenové slupky na loupacích strojích , kde se současně z velké části odstraní i osemení. Nakonec jsou vyloupaná zrna uhlazena, leštěna, přebrána a tříděna a nakonec jsou naložena do jutových či sisálových pytlů neboli žoků, které obvykle váží okolo 60 – 70 kg.

Země produkující kávu Na světovém obchodním trhu jsou jednotlivé druhy kávy označovány podle produkční země nebo území, kde byla káva vypěstována, nebo podle přístavu, z něhož byla vyvezena. Podle původu rozeznáváme kávu americkou, africkou a asijskou. Podle způsobu zpracování pranou nebo nepranou. Různé produkční druhy zelené kávy se vzájemně liší svými charakteristickými vlastnostmi, např. velikostí, tvarem, barvou zrna, tvarem břišního řezu, vůní barvou osemení a konečně specifickou váhou. Kvalita zelené kávy se posuzuje nejen podle barvy a vůně, ale též podle přítomnosti nečistot a příměsí.

Brazílie

Kávovníka káva je v Brazílii hlavní zemědělskou plodinou a káva důležitým exportním zbožím. Pěstuje se hlavně káva typu arabika v několika odrůdách, např. bourbon, maragogip a botucato. K hlavním produkčním místům Brazílie patří zejména Sao Paulo, Minas Gerais, Rio de Janeiro, Paraná, Espirito Santo, Bahia a Pernambuco. Brasilská káva je nápojem dobré chuti, vysoké jemnosti a sladkosti v šálku.

Kolumbie

Pro pěstování kávy jsou ve všech oblastech této země výhodné půdní podmínky, a tudíž i výnosné kávové plantáže. K nejdůležitějším kávovým místům patří: Bogóta, Medellín, Antioquia, Cundinamarca, Tolima, aj. V šálku se kolumbijské kávy vyznačují jemnou chutí a aromatickou vůní a mírnou aciditou.

Venezuela

Další ze zemí pro které je kávy významným zemědělským artiklem. Nejdůležitější pěstitelskou oblastí je údolí asi 800 m n. m. v okolí hl. města Caracasu, dále oblast jezera Maracaibo, dále oblast Táchira, Mérinda, Miranda a Aragua. Káva v šálku vyniká jemnou aromatickou a sladkou chutí.

Bolívie

Káva se pěstuje zejména v oblasti měst La Paz a Santa Cruz. Vlivem příznivých podmínek má bolivijská káva dobré vlastnosti a vynikající chuť

Peru

Největší část produkce kávy pochází ze severu země, z kávových oblastí Piuka, Lambayeque a Cajamarca. Produkce kávy je kolísavá a výrazně ovlivněna počasím a povětrnostními podmínkami.

Ekvádor

Střediskem obchodu s kávou je hl. město Quito. Kávovými oblastmi jsou Manabi, Guayas a Los Rios. Káva se vyznačuje středně velkým zrnem bledě zelené až šedavé barvy. Kvalitativně patří k méně hodnoceným brazilským kávám.

Guatemala

Je nejvýznamnějším středoamerickým producentem kávy. Pěstování je rozděleno do 20 oblastí. K nejdůležitějším patří Tumbador, Cobán, san Marcos a Antigua. Káva z Guatemaly má zrno nazelenalé, v šálku je bohatě, jemně aromatická.

Honduras

Nejdůležitější plantáže jsou v oblastech Santa Barbora, Santa Rosa de Copan, aj. Káva z vysokých poloh Hondurasu je dobré kvality, vytříděného zrna a po upražení velmi úhledného vzhledu, v šálku se vyznačuje pikantní kyselostí.

Salvádor

K hlavním pěstitelským oblastem patří kraj Santa Anna, San Salvador a Ahuachapán. Jako nápoj se tato káva vyznačuje příjemně lehkou plností a jemnou kyselostí, má čistou chuť.

Nikaragua

Hlavním pěstitelským střediskem je Matagalpa, v nálevu tato káva vyniká extraktivností, lahodností v chuti a jemnou vůní.

Kostarika

Káva se pěstuje hlavně v okolí hlavního města San José a její charakteristikou je nakyslost, která se však neprojevuje trpce kysele, ale jako dozvuk po napití. Káva je bohatší na obsah kofeinu.

Kuba

Přední místo na světovém trhu zaujala káva produkovaná v provincii Oriente, Santa Clara a Pinar del Rio. Nejlepší kubánskou kávou je Turquino, vyznačuje se čistou chutí, příjemnou, nepříliš silnou plností a nízkým obsahem kyselin.

Jamaica

K hlavním pěstitelským oblastem patří San Andrews, Portland a San Thomas. Jamajská káva Blue Mountain je jednou z nejlepších a nejdražších káv na světě.

Mexico

Nejlepšími pěstitelskými oblastmi jsou Chiapas na jihu země. K hlavním druhům patří coatepec. V šálku se mexická káva vyznačuje jako aromatická káva s vyrovnanou, zvlášť jemnou kyselostí blížící se Kostarice.

Etiopie

Je považována za pravlast kávy, k nejznámějším pěstitelským oblastem patří Harer, Džima a Sidamo. Káva vyniká v šálku jemností v chuti a vůní podobnou kávě mocca.

Keňa

Vypěstovaná káva je v šálku intenzivně aromatická s jemnou kyselostí. K hlavním oblastem patří Kiambu, Thika, dále také Nairobi a Meru.

Tanzanie

Káva se pěstuje v oblastech Bukoba a Kilimandžáro. Jako nápoj se vyznačuje plnou, ušlechtilou chutí a báječnou vůní.

Uganda

Má své plantáže v oblasti hory Elgon. Pěstuje se převážně robusta.

Zambie

Kávovníky se pěstují v provinciích u Kasama, Nakonde a Isoka. V šálku je jemnější než keňská, ale má plnou chuť.

Indie

Pěstuje se káva arabika i robusta – kromě státu Karnataka ještě v Tellichery, Malabaru (monzunová káva) a Nilgiris.

Indonésie

Pro pěstování kávovníku v Indonésii jsou ostrovy Jáva, Sumatra a Sulawesi. Jáva produkuje aromatickou kávu s nízkou kyselostí, která má přirozeně jemnou a vyváženou chuť. Oproti kávě ze Sumatry nebo Sulawesi je její kyselost poněkud výraznější a chuť kořeněnější.

Vietnam

Pěstuje se zejména robusta, nejvíce v oblasti Bak – bo, většinou na malých farmách. Káva má svou charakteristickou chuť, řadí se mezi levnější a méně kvalitní kávy.

Austrálie

Zde se pěstuje výlučně arabika odrůdy Bourbon, jež je velice kvalitní. Je měkká, chuťově jemná, pouze lehce nahořklá a má neobvykle nízký obsah kofeinu.

Papua Nová Guinea

Kávovníky se pěstují téměř výhradně ve vyšších polohách, na planinách v nadmořské výšce 1300 až 1800 metrů. To určuje vysokou kvalitu. V šálku je to silně kořeněná káva plné a bohaté chuti.