Blog, Strana 11

Káva patří mezi základní druhy komodit, s nimiž přichází dennodenně člověk do styku. Mnozí z nás si již ani nedovedou představit ráno bez horkého šálku, který svou nezaměnitelnou aromatickou vůní zaútočí na naše smysly a probudí rozespalé tělo opět k životu.

Kofein obsažený v kávě patří spolu s tabákem a alkoholem k jedněm z mála drog, které jsou ve světě běžně povoleny. Legální je i obchodování s touto komoditou na burzách. Historie kávy je opředena celou řadou legend. Jedna z nich hovoří o pastevci, který zjistil, že jeho stádo koz je nezvykle plné energie. Zjistil, že příčinou je spásání neznámých keříků s pronikavou vůní, jež obsahují pozoruhodné bobule. Neodolal a ochutnal. Účinky byl ohromen a svěřil se s nimi opatovi z nedalekého kláštera. Opat označil plodinu za dílo ďábla a vhodil bobule do ohně, díky čemuž došlo k prvnímu částečnému upražení kávy. Uvolněná aromatická vůně opata překvapila. Rozhodl se proto pro další experimenty, přičemž jedním z nich bylo i rozdrcení bobulí a smíchání s vodou. Vznikl tak první šálek kávy, který byl následně s železnou pravidelností podáván mnichům, aby vydrželi při modlitbách.

Kávu lze rozčlenit do dvou základních druhů :

Robusta a Arabika

Robusta

která je obsažena v instantní kávě, má zemitou a silnou chuť, přičemž obsahuje dvakrát více kofeinu než Arabika. Kávovník plodí již po dvou letech pěstování a je velmi citlivý na prudké změny teplot. Jeho široké rozšíření ve světě je způsobeno vyšší výnosností, schopností vyrovnat se s horším terénem a vyšší odolností vůči škůdcům a nemocem. Sklízení Robusty se provádí dnes již pouze strojově.

Arabika

je káva vyšší kvality s menším obsahem kofeinu a lepší chutí. Pěstuje se ve větších nadmořských výškách a potřebuje stálé počasí. Keře poskytují úrodu kávovníkových bobulí přibližně po 3–6 letech od vysazení. Arabika je citlivá na pokles teplot a náchylná na nemoci a škůdce. Arabika se většinou sklízí ručně a její zpracování tak je finančně a časově náročné. V současnosti existuje ve světě přibližně 25 druhů kávovníků.

Zpracování kávy probíhá suchou či mokrou metodou. Při suchém zpracování je káva rozprostřena na rohožích a je sušena na přímém slunci. Mokrá metoda je mnohem nákladnější, přičemž se strojově odstraňuje dužina, plody se namáčejí ve vodě a podrobují se fermentaci. Následuje proces sušení na slunci nebo v sušičkách.

Káva se pěstuje ve světě ve více jak 53 zemích. Největším producentem kávy byla v roce 2007 Brazílie se 33,7 miliony žoků (1 žok = 60kg). Druhé místo patřilo Vietnamu se 17,5 miliony a třetí příčku obsadila Kolumbie s 12,4 miliony žoků. Celosvětová produkce dosáhla 118 milionů žoků, což znamená, že tři výše zmíněné země dohromady produkují více jak polovinu světové kávy. Převoz kávy je realizován pomocí zámořských lodí, přičemž v současnosti se na přepravu využívá přibližně 2 200 lodí. Káva se ve světě sklízí v průběhu celého roku.

Produkce kávy

Jedněmi z největších spotřebitelů kávy na osobu jsou severské země. Poslední statistiky hovoří o tom, že průměrná roční spotřeba kávy na osobu se ve Skandinávii pohybuje na úrovni 9,4 kilogramů. Prvenství si ovšem udržuje Lucembursko s neuvěřitelnými 16,6 kilogramy. Celosvětová spotřeba kávy se v roce 2007 pohybovala na úrovni kolem 124 milionů žoků, přičemž v posledních několika letech se neustále zvyšuje. V roce 2008 se počítá s hodnotou 128 milionů. K největším spotřebitelům na světě z hlediska objemů patří Spojené státy, Brazílie a Německo. Zajímavostí je, že čtyři nadnárodní společnosti (Nestle, Kraft, Procter & Gamble a Sara Lee) odkoupí každoročně přibližně 50 procent veškeré světové produkce.

Centrem pro obchodování s kávou je New York (burza NYBOT – nyní ICE) a Londýn (Liffe – NYSE EuroNext). V New Yorku se obchoduje s kávou Arabika a její cena je vyjádřena v centech za libru. Velikost jednoho kontraktu je 37 500 liber. V Londýně se pak obchoduje s Robustou, přičemž cena je vyjádřena v dolarech za tunu. Velikost jednoho kontraktu je 10 tun.

Obchodování s kávou má svá specifika. Ceny komodity mohou procházet obdobími extrémní volatility, což je možné pozorovat na historických grafech. Příčinou je poměrně těžko odhadnutelná výnosnost kávovníků. Proto není výjimkou, když se trhy potýkají s extrémní nadúrodou nebo se naopak trápí s nedostatkem komodity. Kávovníky jsou extrémně náchylné na povětrnostní a teplotní podmínky. Nejlépe se jim daří v teplých oblastech bez větru a větších výkyvů teploty. Postihnou-li kávovníky mrazy, můžete se spolehnout, že cena kávy vystřelí raketovým tempem vzhůru.

Negativní vliv mohou mít i různé druhy chorob a škůdců. Do ceny komodity mohou promluvit i dopravní a skladovací náklady. V neposlední řadě nelze nezmínit politické faktory. Poptávka po kávě je poměrně neelastická – nereaguje na změnu ceny. Sečteno a podtrženo, obchodování s kávou je ovlivňováno primárně počasím a stranou nabídky. Opomenout nelze ani vliv dolaru, jehož posilování způsobuje často pokles ceny kávy.

Cena kávy arabica v únoru 2011 stoupla na nejvyšší hodnotu za tři desetiletí a podle analytiků dále poroste. Důvodem jsou obavy, že dodávky kvalitních bobů neuspokojí poptávku na trhu.

Cena kávy typu arabica na burze ICE dnes stoupla o dvě procenta až na 2,7840 dolaru (50 Kč) za libru (0,45 kg). Od června 2010 se cena již více než zdvojnásobila. Většina analytiků nyní čeká, že cena stoupne až na tři dolary za libru a upozorňují, že poptávka po kávě zůstala silná i v době krize.

Zvyšování ceny podporuje několik faktorů. Jedním z nich je již třetí slabší úroda v Kolumbii, která je předním producentem vysoce kvalitní kávy arabica. Slabá má být i produkce kávy v Brazílii, která je největším pěstitelem kávy na světě. Brazílie letos míří do sestupné fáze v pravidelném dvouletém produkčním cyklu. Brazílie si také podle jednoho z úředníků drží vysoké zásoby kávy, protože doufá, že ceny dále porostou.

V minulosti růst cen kávy způsobilo hlavně špatné počasí v Brazílii. Nyní však převažují obavy z dodávek. Zemědělci v oblasti Střední Ameriky totiž kvůli nízkým cenám kávy v letech 2000 až 2004 snížili plochu, na které se káva pěstovala, a tuto plochu nezvyšují. „Pěstitelé prostě již více nemají zájem o kávu a neobnovili své plantáže a nezvýšili jejich výměru. Teď, s určitým zpožděním, to má dopad,“ uvedl analytik F.O. Licht Stephan Uhlenbrock.

Reakce nabízející strany na růst cen je u kávy mnohem pomalejší než u mnoha jiných komodit jako například u cukru. Od zasazení stromu až do první sklizně kávových bobů mohou uplynout až čtyři roky, napsala agentura Reuters.

Káva typu arabica tvoří zhruba čtvrtinu celkové produkce kávy. Je to káva vyšší kvality s menším obsahem kofeinu a širokým spektrem delikátních chutí a vůní. Pěstuje se ve větších nadmořských výškách.

To, jakou kávu rádi pilí vaši kolegové vám o nich může hodně napovědět. Jak o sebevědomí, životním stylu tak i o sexuálním životě. Podle psychologů Judi Jamesové a Jamese Moora totiž i konzumace tohoto nápoje koreluje s osobnostními rysy a může tudíž poskytnout zajímavý návod těm, kteří v nich umějí číst. Že někdo dává přednost silnému espresu bez cukru a jiný nedá dopustit na latté má totiž hlubší význam. Milovníci espresa bývají často náladoví, otrlí a tvrdě pracující. Mají tendenci šéfovat a zvládat rychlé úkoly. Mají ale rádi také ztřeštěné věci, v noci rádi flámují a jedou na maximum. Mohou být zkušenými, vzrušujícími a suverénními milenci, ale rozhodně nejsou neochvějně věrní.

Espreso je v konzumaci kávy to, co cigareta bez filtru pro kuřáky. Minimalisty jsou ti, kdo volí černou kávu bez ničeho, nemají rádi ozdůbky a ke světu přistupují přímočaře. Bývají tiší a náladoví, ale také velmi náchylní ke krátkodobým výbuchům extroverze. Jsou složití, ale jinak vděční partneři. Káva latté stojí nejčastěji před metrosexuály a milovníky plyšových medvídků, jsou velmi rádi milováni a velmi vřelí, ale problém u nich je, že se často projeví jejich zbrklost a nezralá část osobnosti. Cappuccino si dopřejí extrovertní optimisté, jsou velmi výřeční, ale nemají rádi detaily a mají rádi materiální věci, ačkoli jimi nemusejí být posedlí.

Umějí si velmi užívat sex, jsou smyslní, ale nenápaditý partner je začne velmi rychle nudit. Kdo má hrůzu z kávy je ještě dítětem Milovníci instantní kávy jsou radostní, upřímní, rádi se smějí a žijí na maximum. Na druhou stranu jsou ale méně odvážní v práci, nemají rádi snobství a domýšlivost. Při sexu si klidně nechají ponožky na nohách. Na osoby konzumující kávu bez kofeinu se sójovým mlékem si musejí dávat pozor ti, kterým vadí milenec vybíravý, malicherný a upejpavý. Navíc bývají elitářští, nároční, dost často chtějí to, co mít nemohou, a často také skrývají své pravé já. Frappé jsou trochu módou posedlí konzumenti.

Dělají vše povrchně a jen jednou, často zbožňují celebrity a kopírují je. Styl je pro ně důležitější než podstata, a platí to i v posteli. Takže jejich vztah trvá stejně dlouho jako vypití oblíbeného poháru. Neméně příznivě mluví Jamesová a Moore o lidech, kteří se kávy děsí. Kdo má hrůzu z kávy, má většinou hrůzu i ze života. Pokud někoho děsí chuť kávy, pak je ještě stále dítětem. Ale vědci varují, že jejich popis neznamená, že když tu a tam člověk upustí od své oblíbené kávové pochoutky a vyzkouší třeba latté, frappé či cappuccino, lze ho hned hodnotit podle výše zmíněných charakteristik. Ty se týkají pouze těch, kteří uvedené nápoje silně preferují, když dostanou chuť na kofein.

Vakuový kávovar (Vacuum Pot, Siphon Brewer) je mezi českými kávoznalci přístroj vesměs nepoznaný. První prototypy pocházejí z Německa a Francie a datují se k počátku 19. století. V současné době zaznamenává tento efektní způsob přípravy kávy velkou renesanci, především díky jeho oblíbenosti v Japonsku a v kavárnách tzv. „třetí vlny“ v USA a Kanadě. Vlastní vývoj nového typu kávovaru byl úzce spjatý s měnícím se pohledem na kávu, která již na konci 17. stol. pomalu přestává být výhradně exkluzivní surovinou nabízenou na královských dvorech, ale dostává se i do běžných domácností střední třídy. Tento proces zlidovění kávy zapříčinil především rozkvět mezinárodního obchodu a rozšíření pěstování kávy do celého světa.

Díky vakuovému kávovaru může být příprava kávy velmi jednoduchou a rychlou záležitostí, ale leckdy ji lze dovést až k hranicím alchymie a experimentu. Vždy záleží na tom, co od kávy očekáváme: kulinářský zážitek nebo každodenní rituál.

V současné době neexistuje mezi námi asi nikdo, kdo by neznal či neochutnal kávu připravenou jako espresso. Předešlá generace je odchovaná na „českém turku“, z čehož pramení vrtoch novodobého kavárnictví v Čechách – tzv. „české preso“. Z většiny prvotních metod a přístrojů se dochovaly pouze patentové nákresy. Některé však přežily dodnes a dokonce se těší stále vzrůstajícímu zájmu ať již při použití v domácnosti nebo v komerčním prostředí. V následujícím článku budeme připravovat kávu na Vacuum Potu – metodě zdaleka nejefektnější a v minulém století v některých částech světa i překvapivě nejpoužívanější.

V průběhu 18. stol. tkvěl největší problém ve způsobu filtrace. Jemněji namletá káva sice měla výraznější chuť, ale také byla příčinou nečistého, kalného šálku. Experimentovalo se s filtry ocelovými, látkovými, ale také i s živočišnými materiály jako části střev apod. Jelikož jedinou silou, která kávu hnala skrz filtr, byla gravitace, docházelo velmi často k ucpání filtru a nepravidelné extrakci. Když se k tomu navíc přidalo obvyklé vaření kávy v pravém slova smyslu, nemohl být výsledek chuťově nikterak vábný. Již v tomto kávovém středověku existovali „kávoví evangelisté“ jako arcibiskup pařížský Jean Baptiste de Belloy nebo excentrický Američan žijící v Evropě Benjamin Thompson, který napsal pamflet na kávové téma pod názvem „Excellent Qualities of Coffee and the Art of Making it in the Highest Perfection“ (1812). V knize esejů se fyzik a velký milovník kávy Thompson věnuje nejen samotné přípravě, ale především fyzikálním jevům, které mají co dočinění s teplem a indukcí.

V této době, na počátku 19. stol., začíná hrát významnou roli příchod industriální revoluce a vynález parního stroje spolu s lepší dostupností skla. Pára a sklo se velmi rychle objevuje u nových modelů kávovarů, které ale zatím doplácí na technologickou nevyzrálost. Amatérští inženýři experimentují s vakuem, tlakem páry a dynamikou tekutin. V roce 1835 patentuje pan Loeff z Berlína možná první skleněný vakuový kávovar. Následují patenty Francouzů Louise François Boulangera (1835), paní Jeanne Richard (1838) a Angličanů Mority Platowa a Jamese Vardyho (1839). Tyto pokusy však hravě předčila Madame Vassieux z Lyonu, která v roce 1842 patentovala Vacuum Pot, svým designem téměř nerozeznatelný od soudobých modelů. Snad pouze okrasné ornamenty byly vynechány ve prospěch strohé funkčnosti. „Francouzský balón“, jak byl autorkou podle tvaru pojmenován, se okamžitě stal populární a vyhledávanou součástí každého salónku. Během následujícího století se vakuové kávovary staly nejpoužívanější moderní metodou přípravy kávy na světě. Jedním z důvodů, který bránil masovějšímu rozšíření již v 19. stol. byla neexistence varného skla (tzv. pyrexu) a kvalitních filtračních materiálů. Vakuový kávovar se skládá ze dvou skleněných nádob, spojených trubicí a filtrem. Spodní nádoba se naplní ze 4/5 vodou, která při postupném zahřívání přechází v páru a expanduje směrem nahoru skrz trubici do horní nádoby. Voda, která má teplotu vždy nižší než 100°C, se zde po dobu přibližně 1 minuty promíchává s jemně namletou kávou. Po odebrání zdroje tepla se pára začne smršťovat a měnit zpět na tekutinu. Ve spodní nádobě se vytvoří vakuum, které vsákne veškerou (obvykle 99 %) tekutinu přes filtr do spodní nádoby. Výsledkem je velice čistá káva bez jakýchkoliv náznaků kalu a nečistot v podobě kávových zrnek. Tento proces je v zásadě primitivní, ale poměrně náročný na použité materiály. Vysoké teploty ve spodní nádobě měly za následek nepříjemné nehody, jak exploze, tak imploze v závislosti na fázi procesu ve kterém nádoba zrovna praskla. Skleněné filtry byly populární díky jednoduché údržbě, ale velmi často selhávaly. Z těchto a dalších důvodů vznikaly neustále kávovary obdobné, které se snažily problém především se sklem řešit po svém. Jedním z těch nejpovedenějších byl tzv. Vídeňský kávovar, nebo také „balancing brewer“ či „Gabet“ podle jména strůjce Louise Gabeta. Ten se inspiroval vzhledem Napierova vakuového kávovaru z roku 1840. Horizontálně vedle sebe umístěné nádoby spojené trubicí s filtrem byly základním rysem po umělecké stránce dokonalého přístroje. Výhodou byla možnost použití alternativních materiálů pro nádobu s vodou tak, aby nemohla prasknout. Zajímavým faktem je, že díky automatickému zhasnutí kahanu pod nádobou s následným spuštěním filtrace se Vídeňský kávovar stal vůbec prvním automatickým kávovarem na světě. Do doby vynálezu varného skla, byl na trhu úspěšný právě tento model vakuových kávovarů. V současnosti je Vídeňský kávovar možná nejstylovější přípravou kávy. Prokázal to i známý herec Jack Nicholson ve filmu Než si pro nás přijde („Bucket List“, 2007), když si svou kávu Kopi Luwak nechával chystat sluhou pouze na tomto kávovaru.

Přelomovým pro vakuové kávovary byl bezesporu rok 1915, kdy společnost Corning Glass Work´s uvedla na trh první borosilikátové sklo Pyrex.

V meziválečném období byl vakuový kávovar součástí každé domácnosti. S příchodem a rozšířením elektřiny bylo jen otázkou času, kdy začnou i kávovary využívat namísto lihových vařičů elektrický proud. Detailem, s kterým si konstruktéři tak mohli začít lámat hlavy, byla teplotní sonda, která by zastavila proces ohřívání a spustila filtraci. Prvním komerčně úspěšným plně elektrickým Vacuum Potem, který tento problém spolehlivě řešil, byl Coffee Robot z roku 1936 od Simona W. Farbera z firmy Farberware. Následovaly další modely automatických kávovarů jako Coffeemaster společnosti Sunbeam, jehož se jen v USA prodaly miliony kusů.

Poválečná léta však vakuovým přístrojům nepřála. Elektrické kávovary na překapávanou kávu byly levnější, jednodušší na údržbu a také samotnou přípravu. Společnost v té době prahla po všem automatickém a bezúdržbovém. Dalším důvodem pohasínající popularity vakuových kávovarů se stal razantní nástup společností jako Maxwell House a Nescafé, které začaly ovlivňovat trh masivní propagací instantní kávy. V 70. letech už můžeme pomalu mluvit o mrtvém produktu, který byl k nalezení snad jen v antikvariátech, na bleších trzích a na půdách domů. Doteď neexistuje jediný producent vakuových kávovarů na americkém kontinentu.

Co tedy stojí za rapidně se zvyšující poptávkou po těchto klasických kávovarech během posledních pár let? Především je to tzv. „třetí vlna“ hnutí kolem výběrové kávy, která začíná oslovovat stále více konzumentů. Stejně jako u ostatních výrobků, kvalita se dostává na první místo a lidé začínají mnohem více přemýšlet o původu a způsobu zpracování produktu, který mají před sebou každý den na stole. Káva tak již nemusí být pouze „kávou“, ale zajímavým kulinárním zážitkem. Vacuum Poty do tohoto pojetí výborně zapadají. Jsou nejen efektní metodou, která dokáže povýšit každodenní rituál na malý „kávový obřad“, ale na konci je výsledkem samotného procesu i velmi kvalitní nápoj. V Japonsku jsou Vacuum Poty daleko populárnější než espresso a baristé míchající v bílých rukavičkách mikrolot z Keňi nejsou vůbec neobvyklým jevem. Vždyť kde jinde než v Japonsku se každoročně pořádá mistrovství světa v sifonování a většina výrobců (např. Hario) sídlí právě tam.

Fairtrade – koncept spravedlivějšího obchodu – získává v České republice nový rozměr. V rámci systému Fairtrade se prodávají zemědělské a rukodělné produkty a výrobky z rozvojových zemí. Dosud byly všechny Fairtrade produkty dováženy již finálně zpracovány a zabaleny. V případě kávy, která rychle ztrácí aroma i chuťové vlastnosti, zákazníci museli sahat ke kompromisu, tedy kupovat Fairtrade kávu praženou a balenou v dalších evropských zemích. Tím, že je nyní Fairtrade káva dovážena jako zelená a praží se vždy jen takové množství, aby byla zaručena její čerstvost, se k českým zákazníkům dostává nanejvýš lahodná.

Mamacoffee do České republiky dováží kávu z celého světa. Káva pochází z malých farem a od konkrétních pěstitelů. Za „vlajkovou loď“ kávoví specialisté považují kávu z jižní Etiopie z okolí města Yirga Cheffe. Etiopii společnost mamacoffee osobně navštívila. Tato oblast je pro Českou republiku zajímavá i z toho důvodu, že zde společnost Člověk v tísni spolu s Junákem postavila jednu z tzv. sbírkových škol. „Řada pěstitelů v této oblasti žije trvale pod hranicí chudoby a přitom se zde produkuje nejkvalitnější káva světa. Tato cesta nás přivedla k rozhodnutí věnovat se obchodu s Fairtrade kávou. Prodejem Fairtrade kávy z Etiopie chceme podpořit místní pěstitele, což nám připadá jako zásadní bod v rámci rozvojové pomoci.“ uvedl Daniel Kolský z mamacoffee. V současné situaci, kdy cena kávy na světových trzích opakovaně dramaticky klesla, Fairtrade pro farmáře představuje jistotu. Marta Kolská zdůrazňuje ještě další význam: „Fairtrade je přínosem i pro milovníky dobré kávy. Zemědělci, kteří pěstují Fairtrade kávu nemusí přecházet k jiným plodinám. Prostřednictvím Fairtrade je zaručena výkupní cena i prémie na rozvoj místní komunity a je podporováno ekologické zemědělství. Nabízet kvalitní kávu, která otevírá životní perspektivu pěstitelům, považuji za důstojný a udržitelný způsob spolupráce.“

Mamacoffee představuje nový koncept podnikání, kde v popředí zájmu stojí společenská odpovědnost. Jak říká spolumajitelka obchodu Marta Kolská: „Podporujeme nejen farmáře a pěstitele v rozvojových zemích. I v České republice spolupracujeme s řadou neziskových organizací jako je Člověk v tísni, Junák, ale i APLA nebo Ethnocatering sdružení Berkat, kde kupujeme kulinářské speciality do naší kavárny. Snažíme se dokázat, že náš koncept etického podnikání je udržitelný a úspěšný“.

Mamacoffee pražírna se řadí mezi tzv. „speciality coffee“ pražírny, protože se zaměřuje na kvalitu kávy a ne na maximalizaci objemu. Kávová specialistka a pražička mamacoffee Vanda Kasperová při ochutnávání vzorků káv říká s úsměvem: „Každý druh kávy představuje výjimečnou chuť a aroma, je to krásný, voňavý svět, který se rozhodně vyplatí objevovat.“

V nadcházejícím roce mamacoffee připravuje nový společný projekt se společností Člověk v tísni a také otevření dalšího degustačního kávového obchodu. Věříme, že se podaří rozšířit povědomí o kvalitní Fairtrade kávě, jejích pěstitelích a správné přípravě kávy.

Lidé vstávající časně by měli pít kávu ráno, večerní šálek kávy by jim mohl rušit spánek. Tvrdí to nová studie, která doporučuje konzumaci kávy sladit s chronotypem, tedy v závislosti na tom, jestli jste „skřivan“ nebo „sova“.

Podle vědců ze Stanfordské univerzity v Kalifornii jde o první studii, která spojuje příjem kofeinu s chronotypem, tedy rozdělením lidí podle toho, v které části dne se cítí výkonnější. Jedná se však o předběžná zjištění, která ještě musejí být potvrzena, upozorňuje vědecký tým.

V rámci výzkumu bylo požádáno 50 studentů univerzity, aby zaznamenávali svou konzumaci kofeinu během týdne, čas spánku a probuzení. Studenti také nosili náramek, který sledoval jejich pohyb a zjišťoval, jestli se během spánku probudili. Vědci jim také měřili hladinu kofeinu ze slin.

Vzhledem k tomu, že studenti obecně trpí nedostatkem spánku, většina z nich spala dobře, nezávisle na tom, kolik během dne vypili kávy. „Bylo jedno, kolik měli kofeinu, usnuli dobře, kdykoli ulehli,“ konstatoval Jamie Zeitzer, člen týmu a profesor psychiatrie na Stanfordské univerzitě.

Nicméně ranní „ptáčata“, čím více měla v těle kofeinu, tím častěji se v noci probouzela. To však nebylo pozorováno u takzvaných sov. Tato zjištění nyní chtějí vědci ověřit i u starších lidí. Množství kofeinu u člověka se však může před usnutím velmi lišit. Podle Zeitzera se některé tělo kofeinu zbaví během několika hodin, jinému trvá zpracování kávy po obědě dlouho do noci.

Celá řada studií prokázala, že kofein zvyšuje čas potřebný na usnutí a snižuje délku spánku. Existují však velké individuální rozdíly v účincích kofeinu na spánek.

Například, v jedné studii měl kofein podaný časně ráno vliv na následný spánek v noci, zatímco ve druhé studii neměl kofein konzumovaný v době uléhání ke spánku žádný negativní vliv na spánek. Možným vysvětlením těchto individuálních rozdílů je to, že habituální konzumenti kofeinu uvádějí poruchy spánku s menší pravděpodobností než občasní konzumenti kofeinu.

Dalším vysvětlením může být to, že u habituálních konzumentů vzniká tolerance na vliv kofeinu na spánek a že ukončení konzumace kofeinu nemá žádné další účinky. I v případě, že konzumace kofeinu narušuje spánek, nemusí se to další den projevit ve změnách nálady a výkonnosti.

Důkazů o souvislosti mezi konzumací kofeinu a spánkem je málo. Výzkum mezi 760 zdravotními sestrami ukázal, že důležitějšími determinanty spánku byl věk a rodinné faktory než konzumace kofeinu.